|
| |
|
|
Studium povrchové kontaminace optických dílů pomocí rozptylu nízkoenergiových iontů LEIS
Sekula, Filip ; Kolíbal, Miroslav (oponent) ; Průša, Stanislav (vedoucí práce)
Tato práce se věnuje studiu povrchové kontaminace optických dílů metodou rozptylu nízkoenergiových iontů LEIS. Výskyt povrchových nečistot na optických komponentách má negativní dopad na tenké vrstvy na ně nanášené. Ke kontaminaci může docházet mezi jednotlivými kroky výroby. Určením složení těchto nečistot by bylo možné jim předcházet a zvýšit tak efektivitu vrstvících procesů. Měření je prováděno na pravoúhlých optických hranolech za pokojové teploty. Zabýváme se také konstrukcí držáku vzorků s možností jejich vyhřívání v preparační komoře. Dále se věnujeme referenčním měřením k následné kvantifikaci povrchových nečistot.
|
|
| |
|
|
Studium povrchové kontaminace optických dílů pomocí rozptylu nízkoenergiových iontů LEIS
Sekula, Filip ; Kolíbal, Miroslav (oponent) ; Průša, Stanislav (vedoucí práce)
Tato práce se věnuje studiu povrchové kontaminace optických dílů metodou rozptylu nízkoenergiových iontů LEIS. Výskyt povrchových nečistot na optických komponentách má negativní dopad na tenké vrstvy na ně nanášené. Ke kontaminaci může docházet mezi jednotlivými kroky výroby. Určením složení těchto nečistot by bylo možné jim předcházet a zvýšit tak efektivitu vrstvících procesů. Měření je prováděno na pravoúhlých optických hranolech za pokojové teploty. Zabýváme se také konstrukcí držáku vzorků s možností jejich vyhřívání v preparační komoře. Dále se věnujeme referenčním měřením k následné kvantifikaci povrchových nečistot.
|
|
|
Hodnocení radiační zátěže pacientů a možnost vzniku a řešení radiačních mimořádných událostí na oddělení nukleární medicíny Nemocnice České Budějovice, a.s.
DAŇOVÁ, Kristína
Záměrem mé diplomové práce bylo zhodnocení radiační zátěže pacientů a posouzení vzniklých radiačních mimořádných událostí na oddělení nukleární medicíny (ONM). V teoretické části jsem pracovala s odbornou literaturou, platnými právními předpisy a vnitřní dokumentací Nemocnice České Budějovice, a.s. - oddělení nukleární medicíny. (ONM NČB) Práce vycházela z potřeby pracoviště ONM NČB zhodnotit optimalizaci dávek pacientům a stanovit místní diagnostické referenční úrovně. Otázkou optimalizace radiační ochrany se zabývají organizace v mezinárodním měřítku, z jejichž doporučení a standardů Česká republika vychází. Za tímto účelem je potřeba znát skutečné aplikované aktivity radiofarmak aplikovaných při jednotlivých vyšetřeních, a provést odhad z nich plynoucích efektivních dávek a též efektivních dávek z CT (výpočetní tomografie) snímání. Předkládaná diplomová práce se dále věnuje hodnocení vzniku radiačních mimořádných událostí, které na ONM NČB skutečně nastaly, příčinám jejich vzniku a opatřením k zamezení dalšího opakování takových radiačních mimořádná událostí (RMU). Držitel povolení pro povolovanou činnost, tj. nakládání se zdrojem ionizujícího záření, má povinnost udržovat dokumentaci v souladu s atomovým zákonem, zásadami dobré praxe a skutečným stavem povolené praxe. Úzce s problematikou RMU souvisí dokumentace - Vnitřní havarijní plán a Program monitorování. (Zákon č. 263/2016 Sb.) Proto byla provedena jejich komparace se skutečným stavem a doporučena revize na základě zjištěných skutečností. Zjištěné hodnoty aplikovaných aktivit a efektivních dávek byly porovnávány s hodnotami publikovanými v posledním reportu UNSCEAR (Vědecký výbor OSN pro účinky atomového záření) z roku 2016 a národními referenčními hodnotami uveřejněnými ve Vyhlášce o radiační ochraně č. 422/2016. Výsledky byly detailně zpracovány do tabulek a grafů. Bylo zjištěno, že aplikované aktivity na ONM NČB jsou v dobré shodě s hodnotami uvedenými v UNSCEAR reportu a zároveň nižší, než jsou národní referenční úrovně, což poukazuje na optimalizovaný stav radiační ochrany pacientů. Vznik konkrétních radiačních mimořádných událostí na pracovišti ONM NČB a analýza jejich příčin odhalila nedostatky v procesu a absenci bezpečnostních prvků žádoucích při skladování radioaktivního kapalného odpadu pocházejícího z ONM. Bylo nutno najít a implementovat do praxe takové opatření, které zabrání dalšímu opakování podobného typu RMU. Práce bude poskytnuta dohlížející osobě nad radiační ochranou pro potřeby hodnocení zajištění radiační ochrany na ONM NČB a kompletaci dokumentů pro povolovanou činnost.
|
|
|
Rizika při práci v kontrolovaném pásmu na Jaderné elektrárně Temelín.
KRČMÁŘ, Martin
Při činnostech v kontrolovaném pásmu Jaderné elektrárny Temelín jsou nutná určitá opatření s ohledem na možná rizika v souvislosti s ionizujícím zářením. Jsou to především požadavky na ochranné pomůcky pro jednotlivce či pracovní skupiny. Zásady a metody skladování materiálu a technologie přímo na pracovišti i mimo něj. Nutné a nevyhnutelné vnášení a vynášení předmětů přes hranici kontrolovaného pásma, ať se to týká nářadí, nebo části technologie určené k opravě či revizi. Na pracovišti vzniká různorodý odpad, který je zapotřebí dočasně ukládat, třídit a následně předat pracovníkům zabývajícím se likvidací tohoto odpadu. Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat stávající metody a způsoby prováděné při činnostech v kontrolovaném pásmu. Ověřit spolehlivost a dostatečnost stávajících opatření a postupů. Na základě provedené analýzy případně navrhnout opatření pro zlepšení podmínek při práci v kontrolovaném pásmu. Na základě studia odborných zdrojů a příslušných právních předpisů byla vypracována teoretická část. V praktické části byla provedena analýza několika modelových činností, které přicházejí v úvahu v kontrolovaném pásmu na Jaderné elektrárně Temelín. V těchto modelových činnostech byly kombinovány různé změny s ohledem jak na prostředí na pracovišti (zdroj ionizujícího záření, povrchová kontaminace atd.), tak i různé typy prací (broušení, řezání, svařování atd.). Nebyly opomenuty ani způsoby nakládání s odpady, nebo transporty technologie či nářadí přes hranici kontrolovaného pásma. Na základě provedené analýzy je možné konstatovat, že nebyly shledány žádné vážnější nedostatky či rezervy ohledně využívaných opatření na rizika spojená s činností v kontrolovaném pásmu. Opatření jsou nejen plně funkční, ale kvalitou na vysoké úrovni. Zároveň se nedá přehlédnout u pracovníků radiační kontroly neustálá snaha o hledání rezerv a zlepšení, především díky získaných nových poznatků a zkušeností z provozu tohoto jaderně energického zařízení.
|
|
|
Chování osob v kontrolovaném pásmu v Jaderné elektrárně Temelín
SKOKOVÁ, Libuše
Bakalářská práce se zabývá režimovými opatřeními radiační ochrany při práci v kontrolovaném pásmu v Jaderné elektrárně Temelín, a to především používáním osobních ochranných pracovních pomůcek. V teoretické části práce je uveden popis režimových opatření pro práci v kontrolovaném pásmu, používaných základních i doplňkových ochranných pracovních pomůcek, postup vstupu do kontrolovaného pásma a výstupu z kontrolovaného pásma a popis záchytných bariér, na kterých se provádí měření povrchové kontaminace. Součástí je také popis systému optimalizace dávek pracovníků a principů, které se používají k zajištění této optimalizace v praxi. V práci jsou uvedena podrobná pravidla pro použití ochranných pracovních pomůcek vzhledem ke konkrétním pracovním podmínkám a radiační situaci. Hlavní výzkumnou částí práce jsou přehledy průchodů osob přes hranice kontrolovaného pásma a přehledy případů záchytu osob v měřicích přístrojích z důvodu kontaminace. Tyto údaje jsou zpracované do tabulkové a grafické formy a uspořádány tak, aby byly zřejmé souvislosti mezi použitím osobních ochranných pomůcek a kontaminací pracovníků. Cílem této práce bylo zjistit, zda jsou režimová opatření radiační ochrany důsledně dodržována a zda je potřeba navrhnout nějakých změn pro jejich zlepšení. Pro toto zjištění byly použity veškeré informace o provozu kontrolovaného pásma, dostupné legislativní zdroje, údaje ze systému elektronické osobní dozimetrie a jednotného systému sledování neshod událostí. Klíčovými zjištěními jsou údaje o počtech případů odstranění kontaminace těla s použitím lékařských postupů a o počtech případů vnitřní kontaminace osob. Lékařské zákroky byly nutné pouze ojediněle, v roce 2016 se jednalo o 2 zákroky, v předchozích 5 letech nedošlo k žádnému případu. K vnitřní kontaminaci osoby nedošlo v žádném případě za celou dobu provozu kontrolovaného pásma Jaderné elektrárny Temelín.
|
|
|
Přístroje radiační ochrany na novém jaderném zdroji
LEŠTINA, Lukáš
Cílem bakalářské práce je zmapování trhu s přenosnými přístroji radiační ochrany, vytipování vhodných přístrojů, které nabízejí výrobci specializující se na oblast měřící jaderné elektroniky, jako jsou Thermo Scientific, Canberra Packard a VF Černá Hora a následné vzájemné porovnání za účelem nalezení provozněoptimálního řešení přenosných přístrojů pro měření radiačních veličin na novém jaderném zdroji. Na začátku práce je čtenář seznámen se vznikem ionizujícího záření, fyzikálními principy, na jejichž základě přístroje pracují a radiačními veličinami, kterými přístroje interpretují výsledné hodnoty. Je zde popsán současný stav přenosné měřící techniky, která je používána pracovníky radiační ochrany na jaderné elektrárně Temelín. Popis přístrojů obsahuje základní informace, fotografie a jejich technické specifikace. Na základě zkušeností z provozu jaderné elektrárny je vypracována metodika s kritérii pro výběr nových přenosných přístrojů. Vytipované přístroje z rozsáhlé nabídky výrobců jaderné elektroniky jsou popsány v samostatné kapitole této práce. Diskuze se zaměřuje na uživatelský komfort a vhodnost použití přístrojů vycházející z reálných podmínek jaderné elektrárny Temelín. Pozornost je také věnována univerzálnosti přístrojů a jejich možnosti rozšíření o doplňující zařízení, jako jsou externí sondy příkonu dávkového ekvivalentu, povrchové kontaminace nebo sond pro měření příkonu dávkového ekvivalentu neutronů. Přístroje by měly co nejlépe odpovídat potřebám pracovníků radiační ochrany, kteří by tak mohli co nejefektivněji naplňovat program monitorování na novém jaderném zdroji.
|
|
|
Metody měření povrchové kontaminace radioaktivní látkou v JE Temelín
PAPAN, Juraj
Monitorování výskytu a rozsahu povrchové kontaminace je oddělením RO provozu prováděno za účelem přijímání adekvátních opatření pro ochranu osob před nežádoucí kontaminací a kontrolu dodržování limit pro povrchovou kontaminaci u předmětů vynášených mimo KP. Kapitola výsledků a sběru dat obsahuje definici měřené veličiny, zdůraznění povrchové kontaminace jako významného zdravotního rizika, které je demonstrováno převodem hodnot povrchové kontaminace na velikost absorbované dávky v zasažených orgánech. Dále jsou uvedeny principy, problematika a faktory ovlivňující detekci ionizujícího záření, zejména povrchové aktivity, kterou je míra povrchové kontaminace vyjadřována . Na problematiku detekce navazuje popis rozsahu a principu realizace monitorování v rámci, kterého jsou jednotlivá měření prováděna, s přihlédnutím na hodnotu referenční úrovně pro konkrétní měření. Jednotlivé měřící postupy jsou uvedeny s popisem jejich použití. Vedle souhrnného popisu realizace monitorování povrchové kontaminace v Jaderné elektrárně Temelín byl jedním z cílů práce rozbor chyb zanášených do měřícího procesu ze strany osob provádějících měření. Hlavním cílem práce bylo potvrdit hypotézu, že opatření oddělení Radiační ochrany přijímaná na základě výsledků pracovních měření pro ochranu pracovníků, přicházejících do kontaktu s radioaktivitou ve formě povrchové kontaminace jsou dostačující a limity pro povrchovou kontaminaci u předmětů vynášených mimo kontrolované pásmo nejsou překračovány.
|
|
|
Surface roughness and resistivity of thin films
Franc, J. ; Novotný, Jan
Surface finish of alumina thin film substrates was measured with stylus profilometer. A connection between the obtained values of Ra and the thin film resistance was studied. No correlation can be found owing to big stylus radius and computation method used in profilometer.
|
host ::
RSS.